Uvažujete o křtu pro sebe nebo svého potomka?

Křest je viditelným symbolem víry. Víru pokřtěný vyznává, vírou se zapojuje do společenství lidí stejně vyznávajících, do křesťanské církve. Víra a její veřejné vyznání je nezbytným předpokladem křesťanského křtu. Křest ovšem není jen naším lidským rozhodnutím a církevním ritem, ale je předně aktem Boží milosti, díky níž se mění celá perspektiva našeho života. Křest je pečetí, kterou na nás Kristus vtiskl jako na své vlastnictví. Tím je nám přičtena k dobru Jeho spravedlnost a skrze ni i otevřena brána do Jeho království. Hřích, zlo ani smrt nám nemohou zabránit, abychom vešli.Podle řádů církve je možné také přinést dítě k požehnání (prezentaci). Jako „alternativa“ křtu je veřejným vyjádřením rodičů, že chtějí vést své dítě k víře v Boha, ale vlastní křest ponechávají na pozdějším rozhodnutí dítěte.

Dospělý člověk vyznává svou víru při křtu sám za sebe. Má-li být pokřtěno nemluvně, pak to znamená, že alespoň jeden z rodičů je vyznávajícím a svou víru praktikujícím křesťanem. Předkřestní příprava probíhá formou 3-4 setkání s duchovním sboru zpravidla v průběhu 3 měsíců. Při požehnání (prezentaci) dítěte většinou proběhnou 1-2 setkání, vlastní křest je ponechán na pozdější rozhodnutí dítěte.

Plánujete svatbu v kostele?

Církevní sňatek znamená stvrzení svého rozhodnutí před Bohem a prosba o Boží požehnání na společnou cestu. Manželé si před Bohem slibují věrnost na celý život, zavazují se přijmout a vychovávat děti, které jim Pán Bůh dá, a přijímají příslib Boží pomoci, vedení a požehnání. Církevní svatba v kostele má charakter zvláštní bohoslužby, jíž je přítomna rodina, hosté i členové sboru. Následně pak dojde k zápisu do církevní matriky a k podpisu manželů, svědků a duchovního do Protokolu o uzavření manželství.

Po předchozí domluvě je možnost pouze si pronajmout kostel. Snoubenci nemusí být členy sboru, alespoň jeden z partnerů musí být věřící. Předsvatební příprava většinou probíhá formou 3-4 rozhovorů s oddávajícím. Snoubenci si musí předem na matrice vyplnit a nechat potvrdit Žádost o uzavření manželství, kterou pak dodají duchovnímu.

Odešel vám někdo blízký…

Smrt zasahuje do života každého člověka. Kdosi řekl, že je to jediná jistota našeho života. Přesto o smrti mluvíme neradi. Boží slovo nám však dává naději, že život smrtí nekončí. Proto nemusíme při pohřbu jen truchlit a trápit se ztrátou blízkého člověka. Můžeme si také připomenout naději, která nás přesahuje, naději zmrtvýchvstání a života věčného v Boží slávě. Rozloučení s blízkým člověkem je nám také důvodem k vděčnosti, k ohlédnutí za životem zesnulého.

Pokud se rozhodnete pro církevní pohřební obřad, je důležité se ještě před tiskem smutečních oznámení dohodnout na termínu s duchovním. Samotné rozloučení probíhá standardně v našem kostele. Důležité je setkání duchovního s pozůstalými, na kterém se dohodnou na obsahu obřadu. Pozůstalí dodají slovo o životě zesnulého, které zazní při obřadu. O duchovní slovo kazatele je možno požádat samozřejmě i při rozloučení v obřadní síni.